Podzimní akce se uskutečnila 22. a 23. září.

Vydali jsme se za slunečními hodinami do okolí Pardubic. Akci organizačně připravil Jan Pförtner.

Jako tradičně jsme se přesouvali mezi jednotlivými stanovišti osobními auty. Opět jsme si je označili plakátkem.

Letos poprvé jsme se vraceli na některá místa, které jsme již společně navštívili na podzim 2006.

Sraz účastníků byl v sobotu 22. 9. v 9:00 hodin na Náměstí Míru v Heřmanově Městci (cca 12 km jihovýchodně od Pardubic) pod slunečními hodinami na kostele sv. Bartoloměje. Při sobotním výletu jsme ujeli cca 70 km a navštívili 18 stanovišť slunečních hodin. Z toho byly dvoje polární prstencové a dvoje hodiny prozatím v katalogu neevidované.

Počasí nám příliš nepřálo. Při setkání ještě pršelo a tak jsme vytáhli deštníky.

Nejprve jsme si prohlédli dvoje hodiny na náměstí a pak jsme se přesunuli do bývalé zámecké jízdárny.

Na 10. hodinu jsme měli domluvenou návštěvu rozhledny Barborka v Horních Raškovicích (313 m. n. m.). Vyhlídková plošina se nachází dalších 10 m nad zemí. Bližší informace o rozhledně najdete na odkazu http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhledna_Barborka.

Špatnou viditelnost průvodce František Blažek nahradil fotografiemi: "Kdyby byla viditelnost, tak byste odsud při pohledu na severozápad viděli ..."

I zde byly k vidění sluneční hodiny.

Sjeli jsme do obce Svinčany, kde jsme se podívali na polární prstencové hodiny za plotem. Organizátor počítal s tím, že budeme muset koukat a fotit jen přes plot a tak vzal s sebou i stoličku. Protože v obci byly dvě akce a velký pohyb obyvatel, budili jsme tím značný rozruch.

Učebnicový příklad, jak změnit azimut stěny najdeme v Jedousově.

Zde jsme byli vstřícně přivítáni paní Marcelou Zelenou a dostali jsme i občerstvení - buchty a štrůdl - "Dejte si, má to sežrat někdo jinej?"

Další dvoje hodiny na nás čekaly ve Valech. Autorem hodin je Stanislav Čapek. Zde se měla připojit paní Nečesaná, ale protože měl vlak zpoždění, vsadila na jistotu a čekala na nás v Přelouči.

Pěšky jsme se přesunuli přes řeku Labe do Mělic, kde jsou nyní rovněž dvoje hodiny. Protože se pan Šmíd s majitelem hodin ve Valech navzájem znají, někdo nabyl podezření, zda mezi sebou nesoutěží v počtu hodin.

Po příjezdu do Přelouče jsme zaparkovali u OD Billa. Zde nás čekala p. Nečesaná se synem. Na oběd jsme šli kolem slunečních hodin, ale zastavení u nich jsme nechali až po obědě.
Ten jsme měli zajištěn v restauraci Na Staré Poště, Přelouč http://www.pension-nastareposte.cz/ Abychom dodrželi časový harmonogram a najedli se za cca 100 Kč na osobu, měli jsme jednotné menu…

Následoval přejezd do Kladrub nad Labem. I přesto, že se znovu rozpršelo, uskutečnili jsme zde společné foto.

Pro porovnání foto z roku 2006.

V Semíně jsme se nenechali odradit a našli místo, odkud bylo možno hodiny vyfotit.

Další zastávka byla u technické zajímavosti - mimoúrovňového křížení dvou vodních toků přemostěním. Opatovický kanál zde protéká nad Sopřečským potokem. Informace o Opatovickém kanálu lze najít na stránkách http://www.turistika.cz/mista/opatovicky-kanal--1.

Další hodiny na trase nás čekaly v Lánech na Důlku 21 a pak u domu s číslem 23.

Organizátor nás varoval, že asi v Srnojedech 75 neuspějeme. Hodiny jsme si vyfotili z dálky, ale mezi tím přišla paní Školníková a pozvala nás dál.
Když přiznala, že ukazatel utrpěl újmu a potřeboval by nastavit, dali jsme se do opravy.

Následoval přesun do centra Pardubic. Auta jsme zaparkovali před Hudební síní a vydali se dále pěšky. Někteří zdolali Zelenou bránu, jiní šli na kávu. Prošli jsme se přes Perštýnské náměstí, kde jsme odhadovali, na kterém domě mohly být sluneční hodiny uvedené v katalogu http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=PA_30.

Nasedat, přemístit a pak další část programu, tentokrát odborná. Předtím prohlížíme sluneční hodiny na oblé stěně. Čekáme, zda se mraky neprotrhají, bohužel jsme se nedočkali. Následující foto bylo pořízeno dříve.

Hvězdárna barona Artura Krause: Po krátkém občerstvení následovala prohlídka hvězdárny s odborným výkladem Petra Komárka. Následovala exkurze do kopule k dalekohledu.

Po exkurzi jsme pokračovali v malé místnůstce - beseda, seminář a diskuze (např. kam vyrazit na jarní akci), vše bez účasti veřejnosti. Kromě plánovaných vystoupení se přidali další příznivci se "svou troškou do mlýna". Díky tomu jsme se dozvěděli o:

• slunečních hodinách v Londýně (Miloš Nosek)
• křestu slunečních hodin ve Stradonicích na Lounsku (Jindřich Traugott)
• poledních hodinách venku i uvnitř chrámů - Kamera obscura apod. (Jaromír Ciesla)
• slunečních hodinách ve Žlutavě a v Litovli (Vratislav Zíka)

Čas rychle utíkal a bylo už skoro 21 hodin, kdy se šli vzdálení účastníci ubytovat v Hotelu Hůrka (275 Kč osoba v dvoulůžkovém pokoji, 220 Kč osoba v trojlůžkovém).

Organizátor akce v rozlehlém areálu bývalých kasáren Hůrka sluneční hodiny nakonec našel. Díky tomu jsme se dohodli na změně v organizaci nedělního putování.

Sraz účastníků byl v neděli 23. 9. v 8:00 hodin na parkovišti před místem ubytování. Šli jsme se na vybydlený kuchyňský blok s hodinami podívat.

Zřejmě pod vlivem pohoštění, které se nám v sobotu dostalo, přivezl Pavel buchty. Rychle byly pryč.

Počet účastníků se zvýšil o Brožovi. Přijela celá rodina.

Přejeli jsme sedmi auty na parkoviště před kulturní dům Dukla. Zde jsme se sesedli do čtyř aut.

V místní části Jesničánky jsou poblíž dvoje sluneční hodiny v Mikulovické a Dražkovické ulici. Auta jsme ponechali na hlavní ulici (Chrudimská) a přesouvali jsme se k hodinám pěšky.

Přejeli jsme pak do obce Třebosice, která leží jihozápadně od Pardubic. Hodiny jsou umístěny na zdejším kostele.

Následující zastávka byla na bývalé tvrzi v Ostřešanech. Již při vstupu do objektu bylo zřejmé, že objekt obývají (obývali) umělci Emanuel Kuksa a Eva Filemonová. Hodiny jsou součástí bohaté sgrafitové výzdoby zdi.

Jak Honza předvídal, pozvala nás majitelka domu do jeho útrob (místností) a pověděla nám něco o historii domu a peripetiích, které s manželem měli a bohužel ještě p. Filemonová má. Bylo obtížné ji přesvědčit, že máme bohatý program a dostáváme se do skluzu.

V obci jsou ještě druhé hodiny na čísle popisném 203. Majitel nás pozval dál a tak jsme mohli vidět další hodiny.

Vrátili jsme se následně do Pardubic. Navštívili jsme manžele Řehákovi abychom se seznámili s perfektní prací Pavla Marka. Zde se nám dostalo občerstvení.

Miloš si myslel, že přišel o "babičku". Markétka si vybrala jeho manželku, aby ji dělala společnost a nechtěla ji uvolnit.

Další hodiny na naší pouti byly prstencové. Sice se jedná o hromadně vyráběné hodiny nakoupené v zahradnictví v severních Čechách, ale gnómonicky jsou správné.

Na předělu dvou částí Pardubic - Studánka a Pardubičky ve Fibichově ulici jsou další hodiny. Majitel domu a jejich zhotovitel p. Jaroslav Hron je málomluvný, ale nakonec se "rozhovořil" a ukázal nám, dle jakých materiálů hodiny sestrojil.

V Rumunské ulici jsme nepochodili. Hodiny jsou uvnitř nepřístupné zahrady, kam nás nikdo nepustil.

Pardubický perník: Měli jsme domluvenu návštěvu soukromé pekárny světově známého pardubického perníku. Postaral se o nás pan Janoš viz: http://pernikjanos.cz/ Kromě občerstvení (káva, čaj, čokoláda, zákusky ... zkrátka co si kdo dal) jsme absolvovali přednášku o historii firmy, výrobě perníku, návštěvách známých (i světových) osobností. Otevřeli speciálně kvůli nám v zavírací den.

Po přesunu následoval oběd v restauraci U Vojtěchů. Kromě chutného jídla jsme měli poslední příležitost v klidu a pohromadě pohovořit o budoucí akci. Nakonec jsme nic konkrétního nedohodli. Jindra T. byl ze skupiny poslední, kdo akci ještě nepřipravoval a tak se ani nebránil, když jsme jej požádali aby jarní akci připravil.
Předpokládali jsme, že zvolí jižní část Prahy a okolí. Možná, že využije přátel z Plzně a připraví výlet tam - uvidíme.

V místní části Trnová jsme navštívili dosud neevidované hodiny v ulici K Olšině. Majitel domu a zhotovitel hodin pan Jaroslav Král se pochlubil i dalšími plánovanými a rozpracovanými hodinami.

Dle domluvy jsme měli otevřená vrata do areálu základní školy v Ohrazenicích, Trnovská 159. Zde jsme udělali poslední společné foto z podzimní akce.

V logu pracovní skupiny máme analematické hodiny. Někoho napadlo, že bychom mohli pořídit foto "živého loga". Zapózoval nám Rostík.

Další nové hodiny na naši výpravu čekaly v Broznech 98.

Poslední obcí, kde jsme navštívili sluneční hodiny byl Srch. První byly na adrese Na Kopečku 32.
Kromě hodin jsme zde obdivovali i zahrádku.

Posledními hodinami podzimní akce byly ty na adrese Luční 51.

Organizátor před akcí avizoval následující statistické údaje.
Při sobotním výletu urazíme cca 70 km a navštívíme 18 stanovišť slunečních hodin. Z toho budou dvoje polární prstencové a dvoje hodiny prozatím v katalogu neevidované.
Při nedělním výletu urazíme cca 40 km a navštívíme dalších 14 stanovišť slunečních hodin. Z toho jedny polární prstencové, jedny zemní analematické a jedny prozatím v katalogu neevidované.
Nevím, zda někdo ověřoval, jestli to tak skutečně bylo.

Některá ze stanovišť byla součástí výletu za slunečními hodinami na podzim v roce 2006. Protože řada těch, kteří se účastní akcí v posledních třech letech, se tehdy akce nezúčastnila, zopakovali jsme návštěvu těchto stanovišť (Heřmanův Městec, Jedousov, Přelouč, Kladruby nad Labem).