Čtyři auta a 11 účastníků byly na místě setkání včas. Lepili se rozlišovací plakátky a rozdávali instrukce - mapky a itinerář.

Obávali jsme se, že rychlík který vezl dva účastníky z okolí Prahy, bude mít zpoždění. Kupodivu to bylo jen 10 minut. Takže jsme vyjeli prakticky bez zpoždění.

Díky tomu byla naší první zastávkou základní škola v obci Jankówice. V propozicích organizátor uvedl, že pokud budeme mít zpoždění, nebudeme zastavovat.

Kde najít hodiny, jsme se museli zeptat. Ukázali nám cestu budovou školy do zadní části - na školní dvůr. Nejprve vzdálené foto a pak přistupujeme blíže. Protože jsme si mysleli, že nemáme metr, Jarek měření improvizoval. Miloš pak našel papírový metr od firmy Asko. Díky tomu víme, že průměr hodin byl 202 cm. Jakou délku ukazatele "naměřil" Jarek, nevíme.

Zde jsme pořídili první společné foto při této výpravě.

Další zastávkou byly Gliwice. Trošku jsme při hledání hodin kufrovali, ale nakonec jsme Koperníkovo sídliště našli.

Když se na chvíli sluníčko prodralo z mraků, Jindra nám chtěl dělat ukazatel. Pak jsme se dohodli, že není správnou tyčkou a šla pózovat Zdena.

Hodiny v Naglowicích jsme vynechali, aneb "nezastavujeme, máme zpoždění"

V Naglovicích "Zajazd U Reja" jsme poobědvali a "valili" směr Jędrzejów.

Měli jsme zpoždění, naštěstí na nás mgr inż. Rafał Zaczkowski čekal. U pokladny nás uvítal a každému věnoval knihu o historii muzea a rodu Przypkowskich. Miloš mu věnoval svou knihu Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji.

Pan Zaczkowski byl skvělým průvodcem. Dokonce s námi po návštěvní trase šly průvodkyně. Dělalo to na mne dojem, že se chtějí něco nového také dozvědět.

Jednotlivé sbírky zachycují různorodost zájmů členů rodu. Lze je rozdělit na tyto základní části:

• astronomie
• exlibris a grafika
• gastronomie
• lékařství
• malířství a historie
• muzejní knihovna

Velkou část muzea tvoří kolekce slunečních hodin. Obsahuje více než 500 slunečních hodin a různých astronomických přístrojů. Díky počtu exponátů a jejich hodnotě se jedná o 3. největší gnómonickou sbírku na světě, po sbírkách v Planetáriu v Chicagu a Science Museu v Oxfordu.

Bylo opravdu na co se dívat. I Jindra, který na většině výletů nefotí, si pár snímků pořídil.

Náš průvodce nám ukázal knihovnu s historickými tisky, kam běžné návštěvníky nevodí. K historickým knihám se choval jako v rukavičkách. Vlastně doslovně.

Pak jsme se přesunuli do zahrady. Pan Zaczkowski se nám omluvil, měl ještě vyučování. Bylo to v pátek, tedy ve všední den.

V zahradě jsme viděli jak renovované kusy, tak nově zhotovené p. Szymochou.

Některé nás natolik zaujaly, že jsme se u nich chtěli vyfotit.

Bylo toho zde mnoho k vidění.

U rohové budovy na náměstí Kociuszki jsme se nemohli dohodnout, zda je správné, že už jsou hodiny ve stínu.
Jarek po návratu domů (dodatečně) udělal rozbor a poslal nám vysvětlení v mailu.

Protože jsme se během jízdy auty naseděli dost, rozhodli jsme se jít ke kostelu sv. Trojice a na hřbitov pěšky.

Hodiny na kostele jsou opatřeny opravnou tabulkou. Bohužel křoví znemožňovalo vyfoti čelně hodiny i s tabulkou.

Hřbitov jsme nemuseli dlouho hledat. Stačil jen jeden upřesňující dotaz. Našli jsme brzo i hrob, kde jsou pochováni Feliks a Tadeusz Przypkowskich.

Jirka z piety zapálil na hrobě svíčku.

Ještě hledáme v prstencové hodiny na adrese Straż Pożarna. Vstoupili jsme za plot (vrata byla otevřena) do objektu místních hasičů. Rychle jsme si hodiny vyfotili a frčíme dál.

Při výjezdu z města fotíme uvítací model slunečních hodin, který je v několika příjezdových/odjezdových směrech instalován.

Jarek i Miloš žasli, jak rychle se tu komunikace mění a jak probíhá výstavba. Vždyť tu byli před necelými dvěma lety, ale nepoznávali to.

Pak jsme se ubytovali. Bohužel při rezervování pobytu předem neměli jeden tří či čtyřlůžkový pokoj volný a tak jsme nebydleli všichni ve shodném hotelu (Potocki Dwór).

Pavel plus dvě bydleli v obci Ksi±ż Wielki v hotelu Zameczek.

V hotelu Potocki Dwór probíhala oslava plnoletosti a mládež nevěděla, kdy přestat. Miloš a Zdena měli smůlu, protože měli okna hned nad vchodem a moc toho díky rámusu nenaspali.

Sobota

Ráno po snídani jsme se přesunuli do obce Ksi±ż Wielki. Společně se zde ubytovanými jsme šli hledat torzo hodin na kostele Kociół ¦więtego Ducha. Nejprve jsme hledali na jiném kostele.

Další kostel snad s číselníky slunečních hodin na nás čeká v obci Prandocin. Chvílemi to vypadalo jako soutěž, kdo uvidí nejdříve něco, co mohlo být v minulosti slunečními hodinami.

Dalším našim cílem bylo Grodzisko. Nebylo jednoduché se k hodinám dostat. Přijeli jsme z jiného směru, než na jaký byl Jarek připraven.

Při výstupu z aut Jarek vyhlásil "hru" - kdo první najde sluneční hodiny.
Opravdu byly umístěny tam, kde by je člověk nehledal - na válcovém sloupu.

Údajně fungují tak, že čas určuje ta dutina, ve které není stín. Číslice u ní uvedená udává čas.

Další hodiny jsou na podstavci Bolesława Wstydliwego.

Třetí jsou na podstavci Henryka Brodatego.

Čtvrté jsou na podstavci w. Klary.

Zaujalo nás zde více věcí, například interiér kostela.

Pak jedeme do Krakova a hledáme Villu Vinci. Zde jsou hodiny orientovány na VJV.

Přemísťujeme se na Ogród Kolei przy AGH. Nevíme, kde zaparkovat. Nakonec jsme vjeli za závoru a doufali, že nás všechny ven pustí nějací vrátní, či co.

Zde se dozvídáme, že kolo, které slouží jako nosný prvek pro dvoje rovníkové hodiny, je z těžní věže. Jako jedny z mála mají pro zájemce vysvětlující text.
Naštěstí nám závoru zdvihli a umožnili nám vyjet.

Organizátor akce vytipoval parkoviště v ulici jménem Dlouhá. Zaplatili jsme parkovné do 17:00 hod (celkem za 4 hodiny).

Pak se vydáváme na pěší okruh.

První hodiny na naší trase jsou na budově Klasztor Wizytek.

Další zastávkou je Kamienica Pod Paj±kiem. Zde jsou hodiny nahoře ve štítu. Můžeme si hlavy ukroutit.

Procházíme centrem Krakova, dostáváme se až na Rynek Glówny, kde je Bazylika Mariacka. Na ní jsou sluneční hodiny. V roce 1965 je vytvořil Tadeusz Przypkowski.

Pod hodinami Tadeusze Przypkowského se přece musíme vyfotit.

Jdeme dál. Našim dalším cílem je Kociół w. Mikołaja. Zde jsou hodiny Arménského? typu.

Byli jsme upozorněni na památku - torzo dalších hodin.

Je tu spousty zajímavých věcí k focení. Jsme ve víru velkoměsta.

Z kostela se vracíme zpět k parkovišti.

Nejsou zde však osádky všech vozidel. Platit další hodinu parkovného se nám nechce, proto vymýšlíme, jak dál. Vyšlo to na fous a odjíždíme společně.
Dalším cílem je obec Niepolomice. Hledáme zespół Szkół im. Jana Pawła II. Hodiny najdeme i v polském katalogu slunečních hodin. Vznikly v roce 2002.

Pak se přesouváme do astronomické observatoře.

A nyní přesun do kopule. Je to po strmých a úazkých schodech. Dojdeme tam všichni?

Ač neradi, musíme opustit zdejší observatoř a přejet do místa ubytování ve Věličce. V té době již bylo třičtvrtě na osm.

Neděle

Na 9. hodinu měla naše skupina zajištěnou rezervaci pro vstup do solných dolů.
Miloš a Zdena již v dolech byli a tak budou čekat na kolegy až vystoupí z podzemí.

Miloš našel dvoje zdejší sluneční hodiny.

Protože ve Věličce byly slavnosti soli, byl zde bohatý program.

Před odjezdem z Vieličky jsme se občerstvili. Pak jsme jeli do obce Chorzów. Navštívili jsme zde Planetarium i Obserwatorium Astronomiczne im. Mikołaja Kopernika.

Využili jsme poslední možnosti pro společné foto.

Program akce jsme vyčerpali a jedeme domů.