Protože zorganizování plánované akce selhalo, zvolili jsme náhradní program.

Organizace se ujal Miloš a Vraťa mu pomáhal.

Lokalita: okolí Poděbrad s přejezdem do Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi a návštěvou Benátek nad Jizerou.

Termín: 5. a 6. října.

Vyzývali jsme, že akce se může zúčastnit kdokoliv (nemusí být členem ASHK). Akce je veřejná, je možno se zúčastnit jen jeden den nebo se připojit a zase odpojit, tzn. absolvovat s námi jen část trasy. Jezdíme osobními auty a snažíme se o jejich maximální využití. Bohužel nikoho nového jsme nenalákali, ani mohutný "návrat ztracených duší" se nekonal.

Sobotní program

V sobotu jsme se setkali v 10:00 hod v Pečkách na Husově náměstí. Zde nás čekal autor dvojice hodin na nároží ulic Sokolské a Moravské. Dovedl nás k hodinám KO 27, KO 43 a KO 44.

Navíc nám umožnil podívat se na jeho polární prstencové hodiny, které zatím čekají na své ustavení.

V Pečkách jsme pořídili první společné foto.

V koloně vozidel jsme odjeli k hodinám na budově vzdělávacího centra KO 29. Poblíž nás zaujaly hodiny s ručičkami. Mají sice i vteřinovku, ale číselník je bez číslic.

V Poděbradech nebylo na vyhlédnutém parkovišti místo a tak jsme dojeli až k hodinám NB 7/2. Pak jsme se přemístili na parkoviště 'zámek'. Obědvali jsme v Restauraci Zámek. Poblíž parkoviště jsme zkritizovali sluneční hodiny NB 7/1 na budově bývalé zámecké vodárny.

Po obědě jsme přejeli do ulice Jana Opletala. Zde jsou hodiny na budově penzionu Flídr. Majitel nebyl na místě a aktuální foto svých hodin nám po telefonické dohodě zaslal dodatečně. Přejeli jsme na severní okraj Poděbrad k hodinám NB 34.

Jirka se pochlubil tím, že je schopen pomocí 3D tisku vyrobit držák tyčky, který zajišťuje správný sklon a orientaci stínové tyčky.

Další zastávka byla v obci Hořátev. Zde v objektu Technologického centra jsou dvoje kovové hodiny NB 24 a NB 25. Možnost vstupu do areálu byla předem vyjednána.
Na vrátnici nás čekali se seznamem účastníků a každý z nás se tam podepsal. Vrátného potěšilo, že Miloš přesně věděl, kde hodiny jsou a vrátný nás nemusel po areálu doprovázet.

Miloš při vyjednávání vstupu do areálu slíbil, že pošle krátký článek o naší návštěvě a snímek jak se zajímáme o zdejší hodiny.

Pak jsme jeli do Sadské, kde jsou hodiny NB 16 na hotelu Modrá hvězda.

Následně jsme přejeli do Třebestovic. Zaparkovali jsme poblíž hodin NB 18. K nim jsme neměli dohodnutý přístup a z ulice vadí při focení zeleň. Využili jsme možnosti se vnutit a vyfotit hodiny zblízka. No uznejte, není to nádhera? Kolik severních slunečních hodin u nás máme?

Protože v okolí jsou úzké uličky, nechali jsme auta zaparkovaná a došli k druhým hodinám. Jindra popojížděl autem, ale přijímač GPS s ním špásoval a tak pěšáci došli na adresu hodin dříve. Majitelka hodin nás již očekávala.
Po návratu k autům jsme se rozloučili s osádkou jednoho vozidla.

Na ubytování jsme přejeli do Brandýsa nad Labem. Při cestě jsme se zastavili v Lázních Toušeň, kde jsou dvoje hodiny PY 10/1 a PY 10/2. Minimálně jedny z nich jsou gnómonicky špatně - chybné.

Jako místo noclehu jsme zvolili Penzion Na Zápské. Vraťa zajistil rezervaci v místní pivnici, kde nám poskytli možnost v odděleném sálu uspořádat seminář.

Jako první vystoupil Vraťa a seznámil nás s osobností Antonína Bečváře (1901-1965). Byl to český astronom, klimatolog a sluneční hodinář. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. V roce 1937 dostal místo státního klimatologa ve Státních lázních na Štrbském Plese. Zde vybudoval svou druhou hvězdárnu na terase hotelu, kde prováděl několik let svá měření. V roce 1938 Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950). Po dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Byl člověkem se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a obdivovatelem hor.
Na neděli jsme měli naplánovanou návštěvu Bečvářovy první hvězdárny v Brandýse nad Labem. Přišli jsme tam již se základními znalostmi o jeho osobě.

Jarek nás informoval o výletu, který podnikli společně s Vraťou. V Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově se setkali se sběratelem Mgr. Miloslavem Vaváčkem. Ten přihlásil svou sbírku 21 přenosných slunečních hodin jako největší takovou sbírku u nás.
Seznámili jsme se s jednotlivými kousky jeho sbírky. Jarek o této sbírce připravuje článek do časopisu Povětroň.

Miloš se zabýval výpočtem analematických zemních hodin. Nejprve upozornil na to, že rozmístění hodinových značek na dvou různě velikých elipsách při použití jedné kalendářní stupnice je gnómonický nesmysl.
Porovnal výsledky výpočtu pomocí programu SHA a aplikace Analemmatic Sundial PDF Generator.

Nedělní program

Vyjeli jsme od penzionu v 8:00 hod a zaparkovali na parkovišti u Penny marketu v Kralupské ulici. Pak jsme šli k hodinám na adrese Kaštanová 1. V katalogu slunečních hodin máme k těmto hodinám popis: "Návrh číselníku byl z počítače přenesen na kámen a vypískovány drážky; drážky a slunce jsou zlaceny; Kámen váží 200 kg; kameník pan Hausdorf; vnější průměr kruhu 1,5 m".

Odtud na Masarykovo náměstí 1/6.

Po návratu k autům jsme přejeli na parkoviště u Penny marketu na ulici Petra Jilemnického. Odtud jsme šli k historické observatoři na adrese Na Nižším Hrádku 1363/23.

Pan Vančura nás uvítal a seznámil s dochovaným vybavením hvězdárny. I nyní se zde provádějí meteorologická měření. Na společném foto u polárních jižních hodin jsem oslepeni Sluncem (v sobotu nám chybělo), proto jiný záběr.

V budově historické hvězdárny nám pan Vančura ukázal dochované materiály, práce pana Bečváře ... Vzpomněl na některé z jeho činností a souvislostmi tehdejší doby.

Protože na oběd bylo brzo, zařadili jsme do programu operativně návštěvu zámku. Někteří navštívili místní Infocentrum, jiní šli ověřit stav hodin na adrese Olbrachta 392 a další čekali až se sejdeme. Společně jsme šli nejdříve do zámecké zahrady. Odtud jsme fotili hodiny na zdi zámku. Prohlédli jsme si i zdejší balustrádu s fontánami.

Pak jsme přejeli do druhé části dvojměstí Staré Boleslavi. Zaparkovali jsme u Restaurantu V pivovaře. Pak jsme došli k hodinám PY 1/4.

Využili jsme možnosti nahlédnout do baziliky sv. Václava.

I pod hodinami na kostele sv. Klimenta jsme pózovali pro společné foto. Jindra na obdobných snímcích leží na zemi. Jen nevíme, jak dlouho mu to zdravotní stav umožní.

Když jsem se autora společného foto zeptal, zda má také záběr se slunečními hodinami, odpověděl: "Při focení skupiny jsem na hodiny zapomněl - stárnu".

Po chutném obědě jsme přejeli do Benátek nad Jizerou. Nejprve jsme se zastavili u hodin MB 35. Poté se přesunuli směrem k zámku. Po zaparkování jsme se přesunuli nejprve k hodinám MB 3/2 a pak k MB 3/1.

Původně jsme chtěli navštívit muzeum hraček. Když jsme zjistili, že v sousedním muzeu je expozice Tycha Brahe, šli jsme tam.

Bohužel k focení exponátů byly špatné světelné podmínky.

Po návratu k autům jsme se navzájem rozloučili a popřáli si šťastnou cestu.

Z ohlasů účastníků vyplývá, že s průběhem akce byli spokojeni, akce se vydařila.
Bohužel jsme se nedohodli na tom, kde se příští akce uskuteční a kdo ji zorganizuje.