Protože na sobotu nebyl plánován žádný výlet, věřili jsme, že budou řidiči svěží, a že bude čas na diskuzi.
Místem setkání účastníků bylo parkoviště před koupalištěm Flošna (poblíž Všesportovního stadionu).
Vycházka začínala v 9:00 hod. Počet osob z řad veřejnosti byl asi 12.

Dopoledne jsme se přesouvali pěšky.

Krátce po 9. hodině jsme se vydali na cestu k prvním hodinám naší trasy. Ty jsou na domě, ve kterém je modlitebna Sboru Církve adventistů sedmého dne (budova na rohu ulic Nezvalova a Orlické nábřeží).

Miloš měl s sebou záznam z katalogu HK 4/1. Díky tomu jsme si mohli připomenout historii hodin. Do roku 2012 měl číselník hodin symetrický vzhled, který neodpovídá gnómonickým pravidlůma a azimutu stěny - viz následující obrázek.

V roce 2014 byl vyměněn ukazatel a byl nakreslen nový číselník.Ten již odpovídá tomu, že stěna je od jižního směru pootočena o 50 stupňů k východu.

Zdatní gnómonici upozornili na deformaci tyčky a tak šel Miloš s pravdou ven, jak to při instalaci tyčky bylo. Pomocník držel tyčku v nesprávné poloze a tudíž bylo nutno směr napravit. Díky tomu je ukazatel (viz snímek) "napružený".

Pak jsme odešli na Malé náměstí. Zde stály sloupkové výškové hodiny. Jakýsi řidič je však naboural a torzo hodin je uloženo v depozitu Technických služeb. Na jejich bývalém místě jsme na ně vzpomínali. Na jejich někdejší vzhled se můžeme podívat do katalogu. Míra, který se na řešení hodin podílel, nám vysvětlil, jak byly konstruovány, a že se nejednalo o levnou záležitost.

Miloš připomněl, že řešení hodin bylo oceněno v XI. kole mezinárodní soutěže "Stíny času" (anglicky "Shadows of Time", italsky "Le ombre del tempo"). Soutěž je určena pro tvůrce slunečních hodin. Jejím účelem je rozšířit vědomosti o astronomických, historických a uměleckých rysech slunečních hodin. Podněcuje zachování a restaurování existujících slunečních hodin a zhotovování nových. Povzbuzuje k jejich využití při výukových účelech a při rozšiřování astronomických vědomostí.
Tyto hodiny byly jedním zdůvodů, proč Hradec Králové navštívili příznivci slunečních hodin z Japonsaka (prof. OKI s manželkou).

Další hodiny na nás čekaly ve dvoraně Rezidence Šatlava.

U většiny slunečních hodin chybí jejich popis a návod či informace, jaké údaje hodiny udávají, jak sluneční hodiny použít, a jak časový údaj korigovat. Tyto jsou výjimkou. Tabulka je umístěna v průchodu.

Z Velkého náměstí jsme šli po trase Pivovarské náměstí, Komenského, Křižíkova, Tylovo nábřeží, V Lipkách.
Na uvedené trase je několik hradeckých architektonických skvostů, o kterých jsme si něco málo při procházce řekli.

Další hodiny nás čekaly na dvoře jedné z budov Univerzity. Měli jsme vyjednaný přístup do dvorany. Na rozdíl od procházky v říjnu 2008 jsme nemuseli fotit ze sousedního parčíku.

Při zkoumání hodin a jimi udávaného času jsme došli k názoru, že ukazatel nemíří správným směrem (je ohnutý).

Protože jsme vůči plánovanému časovému harmonogramu byli v předstihu, Miloš zvolil odchylku od původní trasy. Šli jsme na Ulrichovo náměstí k budově někdejšího ředitelství drah (nyní krajské ředitelství policie)
Symbol slunečních hodin drží rukou jedna ze soch nad vchodem do budovy - viz katalog.

Pak jsme se přesunuli na Náměstí Svobody. Zde bývaly sluneční hodiny před sochou někdejšího starosty města. Míra Brož nám vysvětlil, jak to bylo s hodinami, jaký je stihl osud a sdělil další souvislosti. Jeden z účastníků tvrdil, že snad budou hodiny instalovány samostatně (možná v rekreačním areálu Stříbrný rybník). Foto hodin je uvedené v katalogu.

Zde skončila naše vycházka za hodinami. Rozloučili jsme se s veřejností a zbylé účastníky vycházky pozvali na odpolední program na hvězdárně.

Před obědem v restauraci Kobyla jsme se zastavili v Infocentru Hradce Králové. (Kdo potřeboval, vzal si zde mapu města. Možná proto se nikdo během akce neztratil.)

Společně jsme se přesunuli k vozidlům a přespolní účastníci se ubytovali. Pak následoval společný přesun k hodinám ve Fibichově čp. 3.

Trasu přesunu pro sobotní akci lze zobrazit na mapce dle odkazu https://mapy.cz/s/1sU37.

Zaparkovali jsme u bývalého DTJ, nyní hřiště pro pozemní hokej. Po asi 300 metrech jsme našli domek Brožových, kteří na nás již čekali.

Prohlédli jsme další hodiny z dílny p. Kašpara (obdobné jsme viděli v Žirči). Také jsme se u nich vyfotili.

Po krátkém občerstvení jsme se přesunuli na sídliště Moravské předměstí a zde jsme si prohlédli dvoje hodiny - první v ulici Pod zámečkem HK 28 a druhé v Kyjovské HK 39.

Před hvězdárnou jsme si prohlédli dvoje hodiny - HK 42 (rovníkové ve tvaru budíku) a druhé analematické HK 44.

Na sobotu odpoledne jsme měli rezervován kinosál. Než přišla veřejnost, řešili jsme "spolkové věci". Miloš seznámil s obsahem DVD, které bude vzpomínkou a shrnutím aktivit za 10 let trvání pracovní skupiny Sluneční hodiny při ASHK Hradec Králové. Pak vystoupil Vraťa a bohužel stihl jen úvod k diskuzi o typech slunečních hodin a názvosloví.
Od 17:00 hod byl plánován v kinosále program pro veřejnost, takže diskuze byla přerušena. Doufali jsme, že k jejímu pokračování dojde po večeři.

První vystoupil Miloš a vysvětlil veřejnosti, co je náplní a smyslem činnosti naší pracovní skupiny, a čeho jsme za dest let dosáhli.

Jako druhý přednášející byl Jarek s prezentací Tonyho Mosse "Jak fungují sluneční hodiny".

Miloš byl odvolán, protože ve vestibulu byl polský příznivec slunečních hodin Darius Oczki se svou Zegarynkou. Měl zájem o knihu "Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji", kterou Miloš napsal.

Protože se zastavili jen při cestě do Prahy a kolony vozidel je na cestě zdržely, nemohli se moc zdržovat.

Míra Brož připravil výstavku, kterou nazval "Sluneční hodiny nové a moderní".

Polští příznivci slunečních hodin se chtěli pozdravit s Jarkem, který v té době přednášel. Šli jsme si společně výstavku prohlédnout.

Nakonec se s Jarkem setkali. DVD, které jim chtěl předat, zapomněl v hostelu a tak s nimi odjel do hostelu.

Z hvězdárny jsme odjeli k místu ubytování přespolních účastníků. Pěšky jsme šli do Smíchovské restaurace. Několik z nás si vybralo k večeři smažené žampiony. Bohužel již došly.
O to více nás překvapilo, že nám řekli, že je dovezou a udělají. Bylo to milé překvapení a všichni jsme si pochutnali.

Miloš byl na to, jak zorganizoval akci, hrdý až do chvíle, kdy se zjistilo, že v salonku není zásuvka síťového napájení. Bohužel prodlužovačka, kterou jsme měli, byla vadná a restaurace žádnou neměla.

Jarek, který zvolil soukromý program, dostal za úkol ověřit možnost promítání ve vestibulu hostelu Academic. Teoreticky možné to bylo. Když jsme tam však došli, bylo po 22. hodině a tak k pokračování diskuze zahájené na hvězdárně nedošlo.

Dohodli jsme se na času, kdy se v neděli sejdeme u aut a pojedeme za dalšími hodinami.

Neděle 30. dubna

V osm hodin jsme vyjížděli z parkoviště před hostelem.

Trasa přesunu je na mapce dle odkazu https://mapy.cz/s/1sU0D.

Protože semafory byly vypnuté, zvolil Miloš takovou trasu, aby se jim naše kolona vyhnula. (Většina řidičů je zvyklá na semafory a když se mají "najednou" řídit dle dopravních značek, dělají chyby.) Zároveň se snažil o to, aby nejezdili stejnými cestami a přespolní tak poznávali Hradec.

První hodiny, na které jsme se zajeli podívat, byly v Kubelíkově ulici. Zde jsme pokračovali v Mírově duchu "Sluneční hodiny nové a moderní". Zde jsou instalovány hodiny pana Pevného, které nazývá "Kyklop".

Bohužel jsme k hodinám přijeli dříve, než na ně dosáhlo sluníčko HK 51.

Pak jsme jeli k hodinám na základní a mateřské škole v Úprkově ulici. Zde nás použití termínu "zimní čas" rozladilo natolik, že jsme již gnómonické chyby neřešili.

Na svislici z paty ukazatele by měla být číslice XII, při letním čase XIII. hodina. Použití termínu "zimní čas" na hodinách je dokladem o nevědomosti, že existuje zákon 212 z roku 1946, který umožňuje zavést zimní čas. Ten je opakem letního času - o 1 hodinu méně než v období, kdy neplatí letní čas.

Dále jsme viděli hodiny na adrese Miroslava Hájka HK 66 a Na Hrázce HK 33.

Protože v neděli ráno nebyl na silnicích takřka žádný provoz, stíhali jsme plánované zastávky rychle. Miloš proto zařadil další hodiny, které nebyly v plánu, v Potoční ulici.

Vím, že domácí nemají rádi, když k nim lidé "čumí" přes plot, ale snad nám to prominou. Zastávka měla vyplnit čas, abychom nepřijeli k digitálnímu planetáriu dříve, než bylo domluveno.

Účastníci dopolední vyjížďky za hodinami měli příležitost vidět největší hradecké sídliště Moravské předměstí, kde žije 30 tisíc lidí. Miloš chtěl, abychom se před jeho hodinami v "Mandysovce" vyfotili jako skupina.

Následoval přejezd na Nový hradec Králové k digitálnímu planetáriu. Nedalo nám to, a vyfotili jsme se před nezvyklým provedením rovníkových hodin.

Zážitek z planetária si nenechal ujít Honza z Chrudimi, který přijel i se synem.

Míra nás nejprve seznámil s konstrukcí budovy. Jeho výklad pokračoval i vevnitř.

Kolem dvanácté hodiny jsme opouštěli planetárium a jeli na oběd.

Abychom byli rychle odbaveni, dostali jsme na výběr z menu sestávající z pěti jídel. Nejlevnější hlavní jídlo byla svíčková na smetaně s knedlíkem za 150,- Kč a nejdražší filet z lososa s chřestem a holandskou omáčkou za 297,- Kč (příloha za další peníze navíc).
Menu, které nám v restauraci předložili bylo bez cen. Když jsme chtěli jídelníček s cenami, dostali jsme ho, ale byli jsme upozorněni, že si můžeme vybrat jen z redukovaného menu. Většina z nás proto zvolila svíčkovou.

Poslední zastávkou jsou hned troje hodiny na astronomické pozorovatelně v Čeperce, Dvořákova 76.

Jarek nám ukázal jakou pomůckou měří azimut stěny.

Seznámili jsme se s dalšími hodinami a Pavel nám ukázal jakého mají hlídače.

Domácí nám připravili bohaté občerstvení.

Astronomové (a ne jen oni) obdivují výbavu pozorovatelny.

Velkou pozornost upoutal i Filípek.

Nu a co takhle něco k pobavení a druhé video něco k pobavení 2. Video mají Pavel s Danou na svém facebookovém profilu. Přístup mají jen registrovaní uživatelé facebooku a možná navíc v omezeném rozsahu (přátelé).

Pozorovatelna má svou knihu návštěv. Tak jsme se domácím a hostitelům do knihy zvěčnili.

Všechno jednou končí a tak se účastníci postupně rozjížděli do různých směrů. Osádka ze Zlína se při návratu do Hradce Králové zastavila u hodin na elektrárenské budově. Bohužel, hodiny již byly ve stínu.

A něco na závěr?
Obavy, že díky zpřístupnění části našeho programu veřejnosti, nebudeme mít dostatek času na prodiskutování spolkových věcí, se naplnily. Vzhledem k výročí naší skupiny a organizačnímu začlenění do ASHK, to však bylo nezbytné. Naopak díky začlenění jsme navštívili digitální planetárium, což za výše uvedenou "oběť" stálo.

Na akci jsme chtěli přizvat široký okruh příznivců slunečních hodin - ty, co s námi již někdy byli, ti, co přispívají do katalogu atd. I přes množství rozeslaných mailů se účast na akci nezvýšila. Navíc Miloš od některých účastníků sklidil nevděk a zřejmě již hromadné maily rozesílat nebude. Je na každém zájemci o sluneční hodiny a činnost naší skupiny, aby sledoval webové stránky.