ASHK | pracovní skupina Sluneční hodiny
adresa pro správu členské databáze a rozesílání časopisu Povětroň:
Astronomická společnost v Hradci Králové,
Národních mučedníků 256,
500 08 Hradec Králové 8,
e-mail: adresa pro záležitosti gnómonické a správu katalogu slunečních hodin: Miloš Nosek, Mandysova 1408, 500 12 Hradec Králové, e-mail: hodiny@seznam.cz, web: http://slunecni-hodiny.euweb.cz/. |
Tentokrát jsme se za hodinami vypravili do Polska. Akce se uskutečnila od 10. do 12. června 2016 a nahradila obvyklou podzimní akci.
Možnost vyjet za hodinami do zahraničí nás lákala již delší dobu. Pro většinu z nás je Polsko nejblíž. Navíc někteří členové již měli s výletem za polskými hodinami zkušenost. Proto jsme se rozhodli, že Polsko bude pro nás 1. zemí, kam se společně za hodinami vypravíme.
Jedním z faktorů, které bylo třeba rozmyslet, byl způsob dopravy. Ideální by bylo jet společně jedním mikrobusem. Obávali jsme se jet do zahraničí jako kolona osobních aut. Při tuzemských akcích máme předem vymyšleno, kde budeme parkovat atd.
Protože se na akci přihlásilo 13 účastníků, bylo ještě únosné se vydat osobními auty. Sesedli jsme se do čtyř aut.
Pro jízdu v koloně jsme se zdokonalili. Kromě plakátků na zadním okně aut jsme měli i radiostanice pro
vzájemné dorozumívání mezi osádkami aut. Bohužel již nefungovaly tak dobře, jako když byly nové.
Uvědomili jsme si, že použití plakátků slouží pro kontrolu vozidel před řidičem. Pokud však chce řidič vědět, zda
za ním jedou auta ostatních účastníků, jejich označení řidičovi chybí. Způsob označení musíme vymyslet (balónek či stuhy na anténě, označení na předním sloupku ...).
Sraz účastníků výletu byl plánován na pátek na 9:30 hod před budoovou hlavního nádraží v Ostravě. Zde se měli sejít ti, co přijeli do Ostravy či okolí o den dříve a přespali, s těmi co přijeli vlakem. Proto 7 účastníků vyjelo již ve čtvrtek. Účastníci z Budějovic se ubytovali v Ostravě.
Účastníci z Čeperky a okolí měli zajištěno ubytování v Malých Hošticích.
Miloš byl domluven s Pavlem, že nechá auto v Čeperce a pojedou na Moravu společně. Protože nevěděl, jak silničáři (dopravní stavby) vyřešili napojení na dálnici či rychlostní komunikaci 37, dojel málem až do Pardubic.
Po malé exkurzi (hvězdářská pozorovatelna, zahrada, drůbež, ...) Miloš se Zdenou nasedli do Pavlova auta, a vyjeli.
Asi po dvaceti společně ujetých kilometrech se Pavel začal zajímat o to, co by bylo vhodné z Polska přivézt. Náhle znejistěl, začal se šacovat a přišel na to, že peněženku se Zlotými nemá.
Než jsme otočili směr jízdy, Dana se telefonicky ujistila, že opravdu zůstala peněženka doma.
Sice jsme vyjeli se zpožděním, ale pak již bez problémů jsme dojeli do penzionu v Hošticích.
Pavel si všiml, že na budově penzionu přibyl kachlík - dekorace sluneční hodiny. Druhý den jsme ho vyfotili a následně vložili do katalogu.
Protože z Malých Hoštic to do bydliště organizátora výletu není daleko, zajelo 5 účastníků na návštěvu.
Čtyři auta a 11 účastníků byly na místě setkání včas. Lepili se rozlišovací plakátky a rozdávali instrukce - mapky a itinerář.
Obávali jsme se, že rychlík který vezl dva účastníky z okolí Prahy, bude mít zpoždění. Kupodivu to bylo jen 10 minut. Takže jsme vyjeli prakticky bez zpoždění.
Díky tomu byla naší první zastávkou základní škola v obci Jankówice. V propozicích organizátor uvedl, že pokud budeme mít zpoždění, nebudeme zastavovat.
Kde najít hodiny, jsme se museli zeptat. Ukázali nám cestu budovou školy do zadní části - na školní dvůr. Nejprve vzdálené foto a pak přistupujeme blíže. Protože jsme si mysleli, že nemáme metr, Jarek měření improvizoval. Miloš pak našel papírový metr od firmy Asko. Díky tomu víme, že průměr hodin byl 202 cm. Jakou délku ukazatele "naměřil" Jarek, nevíme.
Zde jsme pořídili první společné foto při této výpravě.
Další zastávkou byly Gliwice. Trošku jsme při hledání hodin kufrovali, ale nakonec jsme Koperníkovo sídliště našli.
Když se na chvíli sluníčko prodralo z mraků, Jindra nám chtěl dělat ukazatel. Pak jsme se dohodli, že není správnou tyčkou a šla pózovat Zdena.
Hodiny v Naglowicích jsme vynechali, aneb "nezastavujeme, máme zpoždění"
V Naglovicích "Zajazd U Reja" jsme poobědvali a "valili" směr Jędrzejów.
Měli jsme zpoždění, naštěstí na nás mgr inż. Rafał Zaczkowski čekal. U pokladny nás uvítal a každému věnoval knihu o historii muzea a rodu Przypkowskich. Miloš mu věnoval svou knihu Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji.
Pan Zaczkowski byl skvělým průvodcem. Dokonce s námi po návštěvní trase šly průvodkyně. Dělalo to na mne dojem, že se chtějí něco nového také dozvědět.
Jednotlivé sbírky zachycují různorodost zájmů členů rodu. Lze je rozdělit na tyto základní části:
Velkou část muzea tvoří kolekce slunečních hodin. Obsahuje více než 500 slunečních hodin a různých astronomických přístrojů. Díky počtu exponátů a jejich hodnotě se jedná o 3. největší gnómonickou sbírku na světě, po sbírkách v Planetáriu v Chicagu a Science Museu v Oxfordu.
Bylo opravdu na co se dívat. I Jindra, který na většině výletů nefotí, si pár snímků pořídil.
Náš průvodce nám ukázal knihovnu s historickými tisky, kam běžné návštěvníky nevodí. K historickým knihám se choval jako v rukavičkách. Vlastně doslovně.
Pak jsme se přesunuli do zahrady. Pan Zaczkowski se nám omluvil, měl ještě vyučování. Bylo to v pátek, tedy ve všední den.
V zahradě jsme viděli jak renovované kusy, tak nově zhotovené p. Szymochou.
Některé nás natolik zaujaly, že jsme se u nich chtěli vyfotit.
Bylo toho zde mnoho k vidění.
U rohové budovy na náměstí Kociuszki jsme se nemohli dohodnout, zda je správné, že už jsou hodiny ve stínu.
Jarek po návratu domů (dodatečně) udělal rozbor a poslal nám vysvětlení v mailu.
Protože jsme se během jízdy auty naseděli dost, rozhodli jsme se jít ke kostelu sv. Trojice a na hřbitov pěšky.
Hodiny na kostele jsou opatřeny opravnou tabulkou. Bohužel křoví znemožňovalo vyfoti čelně hodiny i s tabulkou.
Hřbitov jsme nemuseli dlouho hledat. Stačil jen jeden upřesňující dotaz. Našli jsme brzo i hrob, kde jsou pochováni Feliks a Tadeusz Przypkowskich.
Jirka z piety zapálil na hrobě svíčku.
Ještě hledáme v prstencové hodiny na adrese Straż Pożarna. Vstoupili jsme za plot (vrata byla otevřena) do objektu místních hasičů. Rychle jsme si hodiny vyfotili a frčíme dál.
Při výjezdu z města fotíme uvítací model slunečních hodin, který je v několika příjezdových/odjezdových směrech instalován.
Jarek i Miloš žasli, jak rychle se tu komunikace mění a jak probíhá výstavba. Vždyť tu byli před necelými dvěma lety, ale nepoznávali to.
Pak jsme se ubytovali. Bohužel při rezervování pobytu předem neměli jeden tří či čtyřlůžkový pokoj volný a tak jsme nebydleli všichni ve shodném hotelu (Potocki Dwór).
Pavel plus dvě bydleli v obci Ksi±ż Wielki v hotelu Zameczek.
V hotelu Potocki Dwór probíhala oslava plnoletosti a mládež nevěděla, kdy přestat. Miloš a Zdena měli smůlu, protože měli okna hned nad vchodem a moc toho díky rámusu nenaspali.
Ráno po snídani jsme se přesunuli do obce Ksi±ż Wielki. Společně se zde ubytovanými jsme šli hledat torzo hodin na kostele Kociół ¦więtego Ducha. Nejprve jsme hledali na jiném kostele.
Další kostel snad s číselníky slunečních hodin na nás čeká v obci Prandocin. Chvílemi to vypadalo jako soutěž, kdo uvidí nejdříve něco, co mohlo být v minulosti slunečními hodinami.
Dalším našim cílem bylo Grodzisko. Nebylo jednoduché se k hodinám dostat. Přijeli jsme z jiného směru, než na jaký byl Jarek připraven.
Při výstupu z aut Jarek vyhlásil "hru" - kdo první najde sluneční hodiny.
Opravdu byly umístěny tam, kde by je člověk nehledal - na válcovém sloupu.
Údajně fungují tak, že čas určuje ta dutina, ve které není stín. Číslice u ní uvedená udává čas.
Další hodiny jsou na podstavci Bolesława Wstydliwego.
Třetí jsou na podstavci Henryka Brodatego.
Čtvrté jsou na podstavci w. Klary.
Zaujalo nás zde více věcí, například interiér kostela.
Pak jedeme do Krakova a hledáme Villu Vinci. Zde jsou hodiny orientovány na VJV.
Přemísťujeme se na Ogród Kolei przy AGH. Nevíme, kde zaparkovat. Nakonec jsme vjeli za závoru a doufali, že nás všechny ven pustí nějací vrátní, či co.
Zde se dozvídáme, že kolo, které slouží jako nosný prvek pro dvoje rovníkové hodiny, je z těžní věže. Jako jedny z mála mají pro zájemce vysvětlující text.
Naštěstí nám závoru zdvihli a umožnili nám vyjet.
Organizátor akce vytipoval parkoviště v ulici jménem Dlouhá. Zaplatili jsme parkovné do 17:00 hod (celkem za 4 hodiny).
Pak se vydáváme na pěší okruh.
První hodiny na naší trase jsou na budově Klasztor Wizytek.
Další zastávkou je Kamienica Pod Paj±kiem. Zde jsou hodiny nahoře ve štítu. Můžeme si hlavy ukroutit.
Procházíme centrem Krakova, dostáváme se až na Rynek Glówny, kde je Bazylika Mariacka. Na ní jsou sluneční hodiny. V roce 1965 je vytvořil Tadeusz Przypkowski.
Pod hodinami Tadeusze Przypkowského se přece musíme vyfotit.
Jdeme dál. Našim dalším cílem je Kociół w. Mikołaja. Zde jsou hodiny Arménského? typu.
Byli jsme upozorněni na památku - torzo dalších hodin.
Je tu spousty zajímavých věcí k focení. Jsme ve víru velkoměsta.
Z kostela se vracíme zpět k parkovišti.
Nejsou zde však osádky všech vozidel. Platit další hodinu parkovného se nám nechce, proto vymýšlíme, jak dál. Vyšlo to na fous a odjíždíme společně.
Dalším cílem je obec Niepolomice. Hledáme zespół Szkół im. Jana Pawła II. Hodiny najdeme i
v polském katalogu slunečních hodin. Vznikly v roce 2002.
Pak se přesouváme do astronomické observatoře.
A nyní přesun do kopule. Je to po strmých a úazkých schodech. Dojdeme tam všichni?
Ač neradi, musíme opustit zdejší observatoř a přejet do místa ubytování ve Věličce. V té době již bylo třičtvrtě na osm.
Na 9. hodinu měla naše skupina zajištěnou rezervaci pro vstup do solných dolů.
Miloš a Zdena již v dolech byli a tak budou čekat na kolegy až vystoupí z podzemí.
Miloš našel dvoje zdejší sluneční hodiny.
Protože ve Věličce byly slavnosti soli, byl zde bohatý program.
Před odjezdem z Vieličky jsme se občerstvili. Pak jsme jeli do obce Chorzów. Navštívili jsme zde Planetarium i Obserwatorium Astronomiczne im. Mikołaja Kopernika.
Využili jsme poslední možnosti pro společné foto.
Program akce jsme vyčerpali a jedeme domů.