ASHK | pracovní skupina Sluneční hodiny

Sraz účastníků byl v sobotu ve 12 hodin před oblastním muzeem v Lounech. Zde nás přivítal organizátor této akce pan Jaromír Tlustý, který nás rovněž seznámil s jejím průběhem.
Jelikož se dveře muzea otevírají až o druhé hodině, byla na úvod naplánovaná malá obchůzka po slunečních hodinách Loun.

První sluneční hodiny LN 39 na této trase se nacházejí ve dvoře restaurace „U Žida“. K hodinám jsme museli projít vnitřkem restaurace, čímž jsme budili značnou pozornost, komentovanou slovy jednoho z hostů „Hele máš tady zájezd“. Hodiny vypadají zajímavě akorát nepřízní počasí „netikají“. Jako ukazatel slouží polos, který je ale v jednom místě ohnutý. Číselník má hodinové rysky od sedmé ranní do třetí hodiny odpolední se značkami pro půlky hodin a sedm datových čar podle vstupu Slunce do jednotlivých znamení.

Druhé hodiny se nacházejí na domě na rohu ulic 28. října a Českých Bratří. V našem katalogu jsou hodiny evidovány pod evidenčním číslem LN 27. Jedná se o jednoduchý číselník s dělením po jedné hodině. Jak prozrazují číslice 6 a 18, které by měly být na jedné přímce s patou ukazatele, jsou gnómicky chybné.

Třetí hodiny LN 26 naší malé vycházky se nacházejí na ulici 5. května. Číslice s dělením po jedné hodině jsou vynesené na stuze. Číselník je ozdoben znameními zvěrokruhu a vypadá celkem zajímavě.

Zpět k muzeu jsme se vraceli malebnými uličkami města. Na samý závěr jsme se seznámili s nejstaršími hodinami v okolí.
Již několik staletí lze vidět hodiny na chrámu sv. Mikuláše LN 8. Nacházejí se na jednom z pilířů chrámu sv. Mikuláše. Bohužel není známo nic o jejich původu. V katalogu uvádíme rok vzniku 1850, ale soudě dle jejich provedení, budou asi starší.

Čas do 14. hodiny, kdy začínal v Oblastním muzeu odborný seminář, jsme trávili individuelně. Někteří jej využili k výstupu na věž kostela. Po 130 zdolaných schodech byli za svůj výkon odměněni nádherným výhledem do kouzelného okolí Loun.

Prohlédli jsme si instalovanou expozici slunečních hodin v muzeu. Výstava byla poměrně rozsáhlá a některé z exponátů byly opravdu velice zajímavé.

Ve 14 hodin začala odborná část v sále muzea, která se skládala ze čtyř přednášek. Jelikož se jednalo o akci s volným přístupem veřejnosti, byly tomu přizpůsobena také témata. Celkem byly předneseny čtyři přednášky, po kterých vždy následovala neméně zajímavá diskuze.

Na úvod se ujal slova Miloš Nosek, který svojí přednáškou seznámil přítomné se základy gnómoniky a následně provedl improvizovanou ukázku návrhu slunečních hodin pomocí vrženého stínu.

V další přednášce představil Jaromír Ciesla několik počítačových programů, včetně jejich porovnání a praktické ukázky některých funkcí.

V závěrečné přednášce nás vtáhl Jindřich Traugott do tajů programu SketchUp, pomocí kterého provedl vlastní realizaci slunečních hodin, včetně ukázky vlivu stínu okolních předmětů na jejich čitelnost.

Poté jsme se přesunuli do penzionu Oharka, kde jsme měli zajištěné ubytování.
Dohodli jsme se na společném posezení u večeře.

Společně jsme odjeli Ekobusem městské hromadné dopravy k Žatecké bráně. Bylo nám doporučeno, abychom požádali řidiče autobusu, aby nám zastavil někde, kde se dá dobře najíst a posedět. K našemu velikému překvapení byl pan šofér opravdu velice ochotný a nejenže nám doporučil dobrou a velice pohostinnou restauraci, dokonce nám řekl, kdy pojede poslední spoj, aby nás odvezl zpátky na ubytovnu.

Musíme řidiče pochválit, protože Barokní špitál, který doporučil, byl dobrý podnik. Nabídli nám samostatný salonek, pomohli při výběru jídel, nabízeli další jídla a pití.

Díky tomu, že jsme všichni bydleli ve shodném penzionu, navíc na stejné chodbě, nebyl žádný organizační problém pokračovat v diskuzi nejen o slunečních hodinách na jednom z pokojů.

Vybavení pokojů a jejich stav byl různorodý. Někdo měl papundeklové panelákové jádro, někdo zděné.
Posnídali jsme na akumulačních kamnech, stolek na pokoji nebyl.
Odpadky jsme ponechali na pokoji v sáčku pro upozornění, že by na pokoji mohl být odpadkový koš.

V neděli jsme se sešli již o deváté před muzeem, kde jsme obdrželi podrobné instrukce ohledně následujícího výletu. Jednotlivá auta byla viditelně označena, abychom se vzájemně neztratili a vyrazili jsme do okolí Loun za slunečními hodinami. Letos bylo aut celkem devět, což je rekord.

První zastávka byla v Cítolibech. Pan Ciesla využil chvilky nesoustředěnosti organizátora Jaromíra Tlustého, aby zájemce seznámil s modelem slunečních hodin.

V rámci programu byl také výstup na věž barokního kostela. Tady jsme si vyslechli podrobné vyprávění o historií obce, kostela a také unikátního hodinového stroje, který byl rekonstruován v roce 2002.

V Cítolibech se nacházejí sluneční hodiny LN 9 na zámecké zdi. Jejich číselník ale již není čitelný.

V obci Lipenec jsme se vypravili za dvojicí do té doby nezdokumentovaných hodin. První LN 42 jsme přejeli, ale vzápětí jsme se otočili a vrátili zpět. Hodiny se nacházejí na přední stěně stodoly. Číslice jsou namalované ve stuze a i po asi deseti letech stále dobře čitelné. Jako poskytovatel stínu je použit šikmý ukazatel, jehož sklon již od pohledu nebyl správný. U hodin také vyvstala otázka, zda ukazatel neslouží jako doraz vrat do stodoly.

Další, ještě nezdokumentované hodiny LN 46 jsou asi o 200 metrů dále na stěně domu. Hodiny jsou dělané technikou vrženého stínu a ještě nejsou zcela dokončené.

Další, rovněž nezdokumentované sluneční hodiny LN 43 se nacházejí ve dvoře domu s č.p. 2 v Seménkovicích. Číslice hodin, jejichž autorem je pan Pélant Josef, jsou vypálené z plechu. Jelikož nejsou na zdi vidět stopy po stékající rzi, tak se zajímáme mimo jiné i o způsob uchycení číslic. Číslice nejsou přímo na zdi, ale na pozinkovaných držácích.

Naše další cesta vede do obce Libčeves. Zde jsou pěkně vypadající hodiny LN 7/1 nad bočním vchodem do kostela. Jsou akorát stíněné okolními stromy.

Po vzoru zahraničních spolků jsme pod hodinami zhotovili společné foto účastníků výletu.

Další, pro změnu párové hodiny LN 7/2 a LN 7/3 se nacházejí na zdi místní školy. Téměř stejné provedení známe ještě ze dvou dalších lokalit v republice. Již při prvním pohledu na ukazatele obou číselníků je jasné, že nejsou rovnoběžné se zemskou osou.

Zajímavým zpestřením našeho výletu byla návštěva chráněné krajinné oblasti „Kamenná slunce“ u obce Hnojnice, kde jsme obdivovali unikátní přírodní úkaz vzniklý v magmatu, ve kterém zůstaly zataveny kusy jílovitých hornin. Obrazce podobné dětským kresbám Slunce jsou následkem nestejné rychlostí chladnutí okolního magmatu.

Po vystoupání na vrchol kopce se nám naskýtá krásný výhled do okolí, který je navíc obohacen duhou, spojující dva vzdálené kopce.

V obci Koštice jsme velice mile přivítáni na dvorku, kde se nacházejí pěkné kované polární sluneční hodiny LN 44. Paní domácí pro nás připravila teplý čaj, který nás příjemně zahřál a osvěžil a také něco na zakousnutí. Pan domácí nám představil sluneční hodiny a povykládal i další zajímavosti.

Cestou jsme již dosti vyčerpaní a tak se zastavujeme na oběd v rastauraci v obci Křesín. Zde chválíme vzornou obsluhu a dobrou kuchyni.

Využíváme každé chvilky k prohlídce modelů slunečních hodin.

Po obědě míříme do obce Pátek, konkrétně k domu s číslem 40. Jednoduché hodiny LN 30 jsou na zdi domu. Jejich číslice jsou vyřezané z nerezu.

Další hodiny, tentokrát párové s katalogovým číslem LN 16 se nacházejí na rohu zámku.
Kromě vřelého přivítání na zámku se nám dostává poutavého vyprávění s následnou prohlídkou zámku a výstupem na věž ke zrenovovanému hodinovému stroji.

Následuje zastávka na rodinné farmě ve Slavětíně, kde byly sluneční hodiny LN 45 již před asi sto lety. V době hospodaření JZD tyto hodiny zanikly a byly obnoveny až po navrácení původním majitelům.

Zběžně jsme si prohlédli farmu včetně lamáka Hanýska.

Jelikož máme značný časový skluz, tak po prohlídce farmy, na které se nacházejí ještě jedny hodiny LN 47, vynecháváme návštěvu menhiru a pokračujeme dál.

V obci Obora máme v plánu také troje hodiny. První z nich LN 11/1 se nacházejí za plotem na budově školy. Za pozornost stojí provedení nodu jako prstýnku.

Druhé LN 11/4, které jsou také za plotem, pro změnu v přední části fary. Číselník je pěkně vymalovaný a gnómicky bohatý. Majitele se nám nepodařilo zastihnout a tak děláme alespoň několik snímků přes plot.
U zdi kostela uděláme krátkou zastávku, protože je zde zazděn smírčí kříž.

U třetích LN 11/2 hodin máme štěstí, jejich autor nás pouští dále a tak se rozvíjí dlouhá diskuze nejen kolem bohatě zdobených hodin, ale i kolem dalších artefaktů nacházejících se na jeho zahradě.

V Černčicích zastavujeme na návsi kousek od domu na ulici Žižkova 13. Nad branou jsou sluneční hodiny LN 25 s nápisem „non numero horas nisi serenas“ (počítám jen jasné hodiny). Vedle brány je zazděn smírčí kámen na paměť zločinu, který se zde v dávných dobách udál. Ve dvoře na zdi se nacházejí ještě jedny, kované sluneční hodiny, které zatím nejsou napevno přichycené.

Časový posun, který vznikl při prohlídce restaurovaných věžních hodin v Cítolibech, se nám během dne nepodařilo snížit, naopak jsme ho zvýšili skoro na celou hodinu. Proto bylo v 16:40 hodin obtížné rozhodnout, co s přídavkem, který nám organizátor připravil.

Zde oficiálně končíme naše setkání a z větší části se rozjíždíme k domovům. Někteří neodolali lákadlu navštívit soukromou pozorovatelnu Václava Vondráka ve Slatině pod Házmburkem 9. Majiteli byli již očekáváni. Hned za branou jsou na stěně pěkně provedené svislé sluneční hodiny LT 54.

Hlavním lákadlem pro některé z nás zde byla soukromá hvězdárnička paní majitelky, kterou zlákala astronomie. Hvězdárnička je zhotovena ze dřeva u zadní zdi zahrady. Stačí pouze vystoupat dva metry po žebříku, odklopit střechu a může se na prostoru 220x220 cm začít pozorovat. K pozorování slouží dalekohled Newton 254/1016 mm na motorizované německé paralaktické montáži.

Během pohoštění probíhá bohatá diskuze. Kromě toho, že je nám představen ještě jeden dalekohled, se dovídáme o slunečních hodinách u sousedů. Zakrátko tam také vyrážíme, abychom je stihli ještě za světla zdokumentovat. Hodiny jdou sice vidět přes zeď, ale jsme rádi, když můžeme jít dále a prohlídnout si je z blízka. Aby toho nebylo málo, kousek od nich nalézáme stopy po jiných hodinách, které zde byly dříve. Údajně nebyly tak pěkné.

Naše poslední zastávka je v obci Úpohlavy, zde by se dalo říci: „To nejlepší na závěr“ – velice pěkně provedené a gnomicky bohaté sluneční hodiny na kapličce LT 26. Kromě slunečních hodin také datové čáry, babylonské a italské hodiny. Vůbec nám nevadí, že je již tma. Tyto mají své osvětlení.
Zde již definitivně končíme naše setkání, děkujeme průvodci a rozjíždíme se domů.

Byly použity obrázky Květy Tošnerové, Pavla Uhrina a Miloše Noska a textu Jaromíra Ciesly.

Výletu se účastnila šéfredaktorka týdeníku Svobodný hlas http://www.svobodnyhlas.cz/ Květa Tošnerová. Dne 12. 10. 2011 v čísle 41 na straně 2 si můžeme přečíst stručný text o naší podzimní akci.

Dne 19. října ve Svobodném hlase na straně 8 publikovala rozsáhlejší text, který si můžete otevřít či stáhnout kliknutím na následující obrázek..

Od 20. září do 20. listopadu se v muzeu koná výstava věnovaná slunečním hodinám na Lounsku. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.